Drobečková navigace: Úvodní stranaAktivityMultikulturní vzděláváníOtevřená škola > Multikulturní výchova

Multikulturní výchova

Česká společnost získává v posledním desetiletí pluralitní charakter. Počet cizinců a jejich dětí žijících na území ČR, zvláště ve větších městech, narůstá. Stále více se tak setkávají v každodenním životě lidé z nejrůznějších kultur. V migračním pohybu – ať již dobrovolném nebo pod tlakem okolností – je stále více lidí. Tento pohyb je oboustranný – jak cizinců směrem do České republiky, tak obyvatel ČR do zahraničí.

Začínáme si více uvědomovat nejen etnické minority, cizince a migranty, ale také handicapovanou menšinu a další znevýhodněné skupiny. Na pořad dne přichází diskuze k tématům rasismu, terorismu, ale také sexismu, ageismu atp. Všechny tyto společenské otázky se vztahují k multikulturní problematice, a ta se týká nějakým způsobem každého z nás.

Multikulturní centrum Praha se snaží o vytvoření platformy pro otevřenou multikulturní společnost, v níž všichni – včetně příslušníků menšinových společenství – ať už jde o etnické minority, cizince či znevýhodněné obecně – mají rovné příležitosti v přístupu ke vzdělání, na pracovním trhu a v občanském a společenském životě vůbec.

Níže naleznete užší výběr pojmů vztahujících se k multikulturní problematice s výkladem.

Kultura je souhrn prostředků a mechanismů specificky lidské adaptace k vnějšímu prostředí. Představuje program činnosti jednotlivců a skupin, který je fixován sociokulturními stereotypy a předávaný prostřednictvím kulturního dědictví. Kultura vystupuje v podobě výtvorů lidské práce, sociokulturních regulativů (norem, hodnot, kulturních vzorců), idejí (kognitivních systémů), institucí organizujících lidské chování.
Lit.: Průcha, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.
Podle lit.: Velký sociologický slovník, sv. 1, 1996, s. 548-549

Kultura je celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím. (R. F. Murphy)
Lit.: Průcha, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.

Kulturní vzor je systém chování, hodnot a norem charakteristický pro danou společnost, který je obecně přejímán a napodobován, vstupuje do procesu socializace jedinců, reprodukuje se v kulturních výtvorech a stabilizuje se ve zvycích a obyčejích.
Lit.: Průcha, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.
Podle  lit.: Velký sociologický slovník, sv. 1, 1996, s. 1420 – 1421

Multikulturalismus může být chápán jako ideál uskutečňované tolerance a respektu k jinému a odlišnému. Multikulturalismus je v tomto smyslu neuskutečněnou možností, které – jak ukázala I. Youngová – brání různé podoby útlaku: marginalizace (vyloučení na okraj společnosti), bezmoc, kulturní imperialismus, násilí, vykořisťování. Základem pro spravedlivé uskutečňování (politiku) multikulturalismu je uznání rozdílů, odlišnosti jedinců, skupin či celých kultur.
Lit.: Taylor, Charles. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha, 2004.

Multikulturalismus se váže na existenci různorodosti jazyků, kultur a etnik (přilbižně pěti tisíc) na světě. Multikulturalismus chápe kulturu nejen jako označení kulturní tradice v obvyklém smyslu slova (např. tradice židovské, západní, islámské nebo zvyklosti jednotlivých národů), nýbrž také jako identitu jazykovou (např. mateřský jazyk), náboženskou, etnickou, příp. genderovou.
Podle lit.: Sartori, Giovanni. Pluralismus, mutlikutluralismus a přistěhovalci: esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005.

Multikulturní společnost je společnost, která se vyznačuje kulturní rozmanitostí, pluralitou. Různé kultury zde žijí vedle sebe nikoli izolovaně, ale ve vzájemné interakci a komunikaci, v nichž může docházet ke spolupráci, k dialogu a k určitým vzájemným vlivům či vzájemnému kulturnímu obohacení. Ideál multikulturalismu je oslavou kulturní rozmanitosti, například jazykové nebo náboženské, je opakem praktik necitlivé asimilace ras, etnik, přistěhovalců.
Lit.: Taylor, Charles. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha, 2004.

Multikulturní výchova
V zahraniční pedagogice často uplatňovaný termín (angl. multicultural, intercultural, multiethnic education aj.). Je to jednak interdisciplinární oblast teorie a výzkumu, jednak soubor praktických aktivit. Usiluje o to vytvářet prostřednictvím vzdělávacích programů způsobilost lidí chápat a respektovat i jiné kultury než svou vlastní, eliminovat nebo oslabovat etnické či rasové předsudky. Má značný praktický význam vzhledem k vytváření postojů vůči imigrantům, příslušníkům jiných národů, kultur, ras apod.
Lit.: Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001.
Podle lit.: Průcha, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.

Multikulturní výchova je příprava na sociální, politické a ekonomické reality, které žáci prožívají v kulturně odlišných lidských stycích. (Vasquez, 1992, s. 1267)
Lit.: Průcha, J. Multikulturní výchova: Teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.

Interkulturní výchova se zabývá úkoly, které vyvstávají ze soužití Němců a cizinců. Podporuje  toleranci a schopnost vzájemného porozumění a odmítá etnocentrické myšlení. Interkulturní výchova zdůrazňuje důležitost mateřského jazyka pro psychosociální a kognitivní rozvoj dětí imigrantů a podporuje dvojjazyčné vzdělávání. Interkulturní výchova může být úspěšně realizována jen tehdy, když škola, rodina a společnost spolupracují.

Interkulturní dialog je dialog mezi kulturami. IKD může vyrůstat z určité intenzity interakcí (vzájemných styků) a směn (kulturní ekonomické výměny hodnot). V dialogu mezi kulturami zpravidla dochází k určitému ověřování vlastní kultury a tradice prostřednictvím poznání a porozumění názorům „obrazu“, který o nás vytvářejí druzí. Může nastat situace, v níž je konfrontován obraz konstruovaný druhými s naším dosavadním sebeobrazem, a kdy se díváme na sebe jako do zrcadla, které nám nastavují jiní. V interkulturním dialogu by mělo docházet k obousměrné výměně a rekonstrukcím – jak obrazu o sobě, tak obrazu o druhých.
Lit.: Taylor, Charles. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha, 2004.


Níže naleznete výběr odborné literatury, která pojednává o teoriích pluralitní společnosti, multikulturalismu, multikulturní výchově a vzdělávání a přístupu většinové společnosti k menšinám žijícím na našem území. Všechny uvedené publikace jsou k dispozici v Knihovně MKC Praha.

  • Hořavová, B., Richterová, D.: Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum Praha, 2005.
  • Barša, P.: Politická teorie multikulturalismu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999.
  • Eriksen, T.H.: Antropologie multikulturních společností: rozumět identitě. Praha: Triton, 2007.
  • Hirt, T., Jakoubek, M.: Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čaněk, 2005.
  • May, S.: Critical multiculturalism: rethinking multicultural and antiracist education. {Philadelphia}, 1999.
  • Moree, D.: Czechkid: metodické náměty pro pedagogy. Praha, 2006.
  • Průcha, J.: Multikulturní výchova: teorie – praxe – výzkum. Praha: ISV, 2001.
  • Průcha, J.: Multikulturní výchova: příručka (ne)jen pro učitele. Praha: Triton, 2006.
  • Přibáň,  J.: Jací můžeme být? Podoby demokracie a identity v multikulturní situaci. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 
  • Sartori, G.: Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci: esej o multietnické společnosti. Praha: Dokořán, 2005.
  • Šišková, T.: Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001. 
  • Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu: zdroje a formy rasismu a netolerance: informace o národnostních menšinách: hry a cvičení pro žáky a studenty. Praha: Portál, 1998.
  • Špačková, L., Štefková, J.: Knihovny jako brána k integraci cizinců v EU. Praha: Multikulturní centrum Praha, 2006.
  • Tailor, Ch.: Multikulturalismus: zkoumání politiky uznání. Praha: Epocha, 2001.

Zde naleznete slovníček pojmů souvisejících s tématikou multikulturní výchovy.