Drobečková navigace: Úvodní stranaAktivity > Studie a výzkum

Studie a výzkum

ConnectIEM: ICT for immigrants and ethnic minority people (IEM)

V dubnu 2011 byl spuštěn jedenáctiměsíční výzkumný projekt ConnectIEM, který měl za úkol získat reprezentativní a v evropském kontextu porovnatelná data o tom, jak migranti a etnické menšiny v osmi evropských státech používají informační a komunikační technologie a jaké tyto technologie mají význam pro jejich společenskou, ekonomickou a kulturní integraci. Informačními a komunikačními technologiemi jsou myšleny všechny digitální nástroje a aplikace, zejména pak počítače, internet, sociální sítě a mobilní telefony.

Projekt se snažil odpovědět na tyto tři hlavní otázky:
  • Jak jsou informační a komunikační technologie v Evropě využívány ze strany migrantů a etnických menšin a jakou roli hrají při jejich individuální snaze nalézt své místo v novém systému informačního kapitalismu?
  • Mají "připojení" lepší šance na integraci?
  • Jak mohou být informační a komunikační technologie použity pro odbourání bariér a posílení sebevědomí migrantů a menšin?

Výzkumná skupina vytvořila online výzkum aby zjistila vzory schopností, užívání a přístupu asi 5.400 "připojených" migrantů a menšin v Rakousku, Česku, Irsku, Itálii, Lotyšku, Nizozemí, Španělsku a Spojeném království. ConnectIEM byl výzkumný projekt administrovaný společně těmito orgány Evropské komise: Directorate General Information Society and Media (DG INFSO) a Joint Research Center - Institute for Prospective Technological Studies (JRC-IPTS). Implematací a koordinací výzkumu byly pověřeny tyto instituce: Internet Interdisciplinary Institute (IN3) na Universitat Oberta de Catalunya (UOC) v Barceloně, Technology & Social Change Group (TASCHA) na University of Washington Information School v Seattle (USA). Multikulturní centrum Praha bylo jednou z osmi organizací pověřených výzkumem.

Doba trvání projektu: duben 2011 - březen 2012

Koordinátor projektu: Ondřej Daniel

Finanční vzdělávání pro cizince

Cizinci přicházející do České republiky musí řešit četné problémy, které jsou spojené s jejich pobytem: bydlení, zaměstnání či podnikání, lékařská péče, vzdělání atp. Řešení těchto problémů úzce souvisí s finančními úkony a proto je nutné, aby cizinci měli dostatek správných a relevantních informací o českém bankovnictví a o nabídce finančních služeb.

Cílem tohoto projektu bylo poskytnout cizincům informace o systému českého bankovnictví a finančním sektoru a vysvětlit legendy a mýty, které mezi cizinci, zvláště s malou znalostí českého jazyka, kolují. Tento projekt měl také pomoci předejít sociálnímu a ekonomickému vyloučení cizinců a přispět k jejich úspěšné integraci.

Při realizaci projektu Multikulturní centrum Praha spolupracovalo s odborníky na bankovnictví, s odborníky na migraci, sociálními pracovníky i samotnými cizinci. Výstupem je publikace "Malý průvodce finančními službami v ČR pro cizince" a cizincům a dalším zájemcům je k dispozici v tištěné i elektronické podobě na internetu. Publikace má 6 jazykových verzí, aby byla užitečná i pro cizince s nižší znalostí češtiny.

Příručka obsahuje jak obecné informace o českém bankovnictví, tak i konkrétní informace o nabídce základních bankovních a finančních produktů vybraných bank. Při popisu bankovních a finančních produktů je pozornost věnována především těm, které jsou pro cizince žijící v České republice důležité jako např. problematika běžného účtu, financování bydlení, ale i možnost zasílání peněz do zahraničí apod.

Projekt byl zahájen v červnu 2005 a ukončen v březnu 2006. Realizaci projektu finančně podpořila Citigroup Foundation .

Koordinátorka projektu: Hana Žáková Petrová

Vliv kvalifikace na uplatnění a mobilitu na českém trhu práce u migrantů ze třetích zemí

Cílem výzkumu bylo analyzovat vztah mezi kvalifikací a uplatněním/kariérou na trhu práce u první generace imigrantů v České republice. Pro účely výzkumu chápeme profesní kvalifikaci jako souhrn rozpoznaných a přiznaných oprávnění k vykonávání určité práce. Takto pojímaná kvalifikace se tedy netýká pouze faktických odborných znalostí a pracovních návyků imigrantů, ale také kategorií legálního statusu, pohlaví, věku a země původu imigranta, v jejichž souvislostech se kvalifikace posuzuje. Zajímalo nás, jak uvedené kategorie ovlivňují situaci migrantů a možnosti jejich uplatnění na pracovním trhu. Soustředili jsme se i na sebehodnocení migrantova sociálního statusu, zkušenosti a hodnocení postavení na zdejším trhu práce, způsoby dokládání vlastní kvalifikace, strategie aktivního zvyšování kvalifikace a propojení těchto strategií s institučním prostředím, které v České republice reguluje uplatnění cizinců na pracovním trhu.

Metodologicky jsme vycházeli především z narativní analýzy padesáti hloubkových částečně strukturovaných rozhovorů. V těchto rozhovorech jsme se soustředili na způsoby, jak jednotlivci prostřednictvím svých sociálních sítí vyjednávají svou pozici a jaké nové situace tato vyjednávání různých kvalifikací (a dis-kvalifikací) spoluvytvářejí.

Cílová skupina
Lidé, o jejichž zkušenosti a poznatky se především zajímáme, jsou:

  • cizinci s trvalým pobytem v ČR
  • občané ČR, kterým bylo uděleno české státní občanství po předchozím období dlouhodobého a trvalého pobytu
  • azylanti, tj. cizinci, kterým byl udělen azyl

Všechny výzkumné rozhovory byly anonymizovány. Nakládání s veškerými citlivými údaji odpovídá právní úpravě ČR (zákon o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb.).

Hlavním výstupem je závěrečná zpráva z výzkumu s doporučeními pro státní správu. Tato závěrečná zpráva je upravena a publikována v elektronické formě na stránkách Multikulturního centra Praha věnovaných migraci www.migraceonline.cz.

Zadavatelem výzkumu byl Technologický park Chomutov. Výzkum byl součástí projektu Trh práce a cizinci financovaného EU a státním rozpočtem ČR (Phare 2003 RLZ - Opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti).

Na výzkumu se podílel tým ve složení Jakub Grygar, Marek Čaněk, Jan Černík, Eliška Motlová, Eva Kočárková, Kateřina Janků, Karel Spal a Petr Balcar.

Doba realizace
únor - červenec 2006

Koordinátor projektu:
Marek Čaněk

Média a menšiny: Mediální obraz cizinců, etnických a národnostních menšin v ČR (2002-2003)

Náš pohled na věci, lidi a události kolem nás formují podstatným způsobem veřejná média. Informace, které nám média nabízejí, mohou být někdy zkreslené, zkratkovité či neúplné. Co si myslíme o cizincích a jaké informace nám o cizincích poskytují média? Tyto otázky se staly klíčovými pro projekt Multikulturního centra Praha Média a menšiny: Mediální obraz cizinců, etnických a národnostních menšin v ČR.

Hlavním výstupem se stala výzkumná zpráva Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku, která se zaměřila na to, jakým způsobem tištěná média informují o cizincích, resp. etnických skupinách a národnostních menšinách - v jakém kontextu se o cizincích píše, zda se dovídáme něco více o jejich životě v Čechách a jestli známe důvody, proč se rozhodli do ČR přijít a usadit se tu. Chtěli jsme zjistit, nakolik jsou informace v médiích dostatečné k tomu, abychom si mohli utvořit „objektivní“ názor na život cizinců. Zprávu vypracovali pro MKC Praha sociologové Petra Klvačová a Tomáš Bitrich.

Závěry výzkumné zprávy jsme prezentovali při veřejných debatách s místními novináři a místními cizinci, během kurzu pro učitele občanské nauky a příbuzných humanitních předmětů Interkulturalita a média a na jednodenní konferenci pro knihovníky. S výstupy měli možnost pracovat také studenti oboru Mediální studia Fakulty sociálních věd UK v rámci výběrového jednosemestrálního kurzu.

Závěrečná česko-anglická publikace Nečitelní cizinci: Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku obsahuje zkrácenou verzi výzkumné zprávy, názory mediálních odborníků, příspěvky cizinců žijících v ČR, slovníček pojmů či adresář kontaktů. Publikace je k dispozici v knihovně MKC Praha, na www.mkc.cz a byla rozeslána do 500 knihoven v celé ČR.

Na projektu se podíleli: Newton IT, s. r. o., Centrum pro mediální studia CEMES UK FSV a katedra masové komunikace KMK UK FSV, Mládež pro interkulturní porozumění (MIP), Politologické sdružení studentů POLIS a Poradna pro integraci.

Koordinátorka projektu: Barbora Hořavová
e-mail: office@mkc.cz

Anketa romské reálie (2003)

Společnost přátel časopisu Romano džaniben, vydavatel romistického časopisu Romano džaniben, iniciovala v roce 2003 sondu, jejíž hlavním cílem bylo získat informace o obecné úrovni znalostí základních romských reálií. Vycházela z vlastních, dlouhodobých zkušeností, že úroveň znalostí o vlastní kultuře Romů je velmi nízká i ve vzdělané části obyvatelstva. Společnost přátel časopisu Romano džaniben se proto rozhodla ověřit správnost uvedeného podezření.

Realizátoři zvolili metodu spočívající v dotázání tzv. vzdělanců, tj. lidí, u kterých můžeme z důvodu jejich pozice, vzdělání nebo renomé předpokládat nadprůměrné obecné vzdělání. Důkaznou sílu této metody měly tvořit mezery ve znalostech romských reálií těchto vzdělanců. V případě nízké znalosti této vzdělané vrstvy obyvatelstva lze očekávat odpovídající malé znalosti u méně vzdělané části populace.
Dotazník byl zaměřen na nejdůležitější otázky v rámci čtyř tématických okruhů. Otázky se týkaly historie a identity Romů, jejich kultury, jazyka a životního stylu. Některé otázky sondovaly také ochoty vzdělanců osvobodit se od běžně šířených stereotypů.

Výsledky dávaly osobním postřehům z větší části za pravdu. Vyjma několika témat, které vděčí svoji popularitu medializací až skandalizací v posledních letech (causa vepřín v Letech u Písku), byly znalosti slabé až nulové. Z výsledků je patrné, že Češi neměli v průběhu svého kurikula příležitost se seznámit alespoň s minimem osvědčených informací o Romech, ani si je nikdy nedoplnili. Konkrétní obsah znalostí svědčí navíc o předválečném původu informací. Z hovorů mimo dotazník vyplývalo, že respondenti vnímají vlastní úroveň znalostí jako ostudnou.

Celkový stav znalostí o romské kultuře je opravdu silně nedostačující. Znalost o Romech nepatří do obecně vyžadovaného fondu znalostí a není tudíž považována za samozřejmost.

Na realizaci ankety se podílelo také Multikulturní centrum Praha, Občanské sdružení Athinganoi a Odbor romistiky indologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze.

Jak se (ne)píše o uprchlících v českém tisku (2002)

V roce 2002 realizovalo Multikulturní centrum Praha výzkumnou zprávu, jejíž cílem bylo popsat, jak hlavní české deníky píší o uprchlících. Tato zpráva vznikla na základě sociologické analýzy více než 200 náhodně vybraných článků, které byly publikovány v průběhu jednoho roku v MF Dnes, Lidových novinách a Právu.

Text zprávy je uspořádán do pěti kapitol. První kapitola je věnována vysvětlení, jakým způsobem byly vybrány články pro analýzu. Následuje krátké srovnání tří zkoumaných deníků z hlediska toho, jaké typy článků (a v jakých rubrikách) noviny publikují. Samotná analýza je rozdělena do dvou částí. V první části se autoři snaží rekonstruovat, jaká jsou témata, která se v článcích o uprchlících objevují, v jakých nejrůznějších kontextech se o uprchlících píše. Druhá část analýzy má užší zaměření. Sleduje jenom jednu otázku: jaký je obraz migrujícího člověka ve sledovaných článcích. Interpretace obou textů se tak vzájemně doplňují a posilují. Závěrečná kapitola předkládá možné návrhy, jak by bylo možné se tématem uprchlíků dále zabývat.

Jak tedy české noviny o uprchlících píší? Analyzovaná tištěná média nevytvářejí negativní obraz uprchlíka, ale nevytvářejí ani obraz pozitivní. Obraz uprchlíka v českém tisku je především velmi neúplný. Je zprostředkovaný natolik mlhavým způsobem, že na vytvoření stereotypu vlastně ani nestačí. Jde především o to, že v analyzovaných článcích chybí perspektiva uprchlíka jako člověka, jeho život, hodnoty a vlastnosti. Převládá naopak pohled českých občanů a institucí. Obraz uprchlíků je zprostředkován perspektivou jejich problémů. Tomu odpovídá i charakter zdrojů, které novináři ve svých článcích používají.

Autoři výzkumné zprávy: Petra Klvačová a Tomáš Bitrich

Výzkumná zpráva byla realizována díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky.

Koordinátoka projektu: Lenka Simerská

Impact - Dopad grantové podpory romské komunity v nadaci Open Society Fund Praha (2000)

Pilotní studie s pracovním názvem Impact zkoumala dopad grantové podpory romské komunity v nadaci Open Society Fund Praha. Cílem studie bylo zpracovat podklady pro evaluaci dosavadních programů, které byly vytvořeny za účelem podpory romské menšiny.

Nadace Open Society Fund Praha se již řadu let zabývá podporou romské komunity v ČR. V rámci nadace se postupně strukturovaly jednotlivé grantové kategorie pro podporu romské menšiny. V závislosti na obecném společenském vývoji romské problematiky, rozšiřujících se poznatcích o jednotlivých aspektech soužití s majoritou, rozvoji nevládního sektoru a občanských aktivit samotných Romů byla postupně rozvíjena projektová kritéria. Komplexně pojatá evaluace v současnosti umožňuje nadaci jednak detailní zpětný pohled na svou rozsáhlou činnost v této oblasti, dále získání určitých parametrů pro zpětnou vazbu a také modifikaci svých cílů a zaměření jednotlivých grantů podle potřeb samotných žadatelů.
Úkolem studentského týmu bylo zpracovat podklady pro tuto evaluaci. Vypracovat pilotní studii s teoretickou a empirickou částí, která naznačí možné směry evaluační práce a ukáže i dílčí výsledky hodnocení jednotlivých projektů. Záměrem nebylo předložit evaluaci samotnou, přestože v určitých částech studie jsou obsaženy i samy evaluační výsledky (viz kap. III. Základní zjištění).

Pilotní studii Impact zpracoval v roce 2000 ve spolupráci s Open Society Fund Praha a Multikulturním centrem Praha tým studentů FSV UK v rámci magisterského semináře Politická a ekonomická sociologie: Michaela Ledererová, Josef Macák, Karel Masařík a Lenka Simerská.

Koordinátorka projektu: Lenka Simerská