Multikulturní centrum Praha

Vyhledávání na stránkách:

Drobečková navigace: Úvodní strana > O nás > Napsali o nás

Napsali o nás

Nabízíme Vám zde přehled toho, jak o činnosti Multikulturního centra Praha informují média.

V Multikulturním centru Praha připravujeme vzdělávací programy, kulturní pořady, internetové stránky a provozujeme knihovnu s informačním centrem. Společným jmenovatelem našich aktivit je snaha informovat laickou i odbornou veřejnost o životě, zvycích a základních hodnotách lidí, kteří se hlásí k jiné národnosti či etniku a žijí v České republice.

Plné znění článků

Knihovna a národnostní menšiny (hlavně Vietnamci, ale i Romové)

Vietnamci jako budoucí uživatelé knihovny
Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem nemá mnoho příležitostí setkávat se s cizinci a příslušníky národnostních menšin a poskytovat jim své služby. Žije zde poměrně málo Romů a Ukrajinců, kteří se objeví, jsou zde vesměs krátkou dobu, většinou jsou sezónní pracovníci. Příslušníci početné vietnamské menšiny, kteří zde žijí a pracují jako obchodníci, jsou převážně dospělí. Jsou nedostatečně jazykově vybavení a natolik zaujatí prací, že návštěva knihovny je poslední věcí, která by je zajímala. V současnosti se ale v komunitě královédvorských Vietnamců začínají stále častěji objevovat školou povinné děti, které dosud žily u příbuzných ve vlasti. Naše dosavadní zkušenosti s vietnamskými uživateli jsou zatím nepatrné. Víme o nich a jejich životě u nás velmi málo, a neznáme proto jejich informační potřeby a požadavky. Dospělá populace knihovnu nevyhledává a generace jejich dětí, která zde vyrůstá, se nejprve musí sžít se sociálním prostředím, vybudovat si vztahy se svými českými vrstevníky a zvládnout základ jazyka. Teprve pak přijde možná na řadu knihovna. Klíčovou úlohu zde bude muset sehrát škola. Tyto potencionální čtenáře k nám přivedou učitelé například v rámci exkurzí knihovnicko-informační výchovy. Významnou roli může sehrát i příklad spolužáků. Můžeme očekávat, že vzhlede k píli, snaživosti a výborným školním výsledkům vietnamských dětí nám generace budoucích čtenářů vyroste velmi rychle. V současné době realizujeme několik volnočasových aktivit, které napomáhají sblížení českých dětí s jejich vrstevníky z národnostních menšin. Nejpopulárnější akcí je turnaj v pexesu, který pořádáme každý měsíc. Tradičně se jí účastní několik malých Romů a Vietnamců, kteří se se železnou pravidelností objevují mezi nejlepšími hráči. Je to poměrně logické, protože u této hry není nezbytná znalost češtiny, ale naopak vyžaduje pohotovost, postřeh a soustředění. Zatím tedy spíše nesměle a obezřetně hledáme možnosti a cesty, jak tyto potenciální uživatele přivést do knihovny, jak k nim přistupovat a jaké služby jim nabídnout. V hledání a ujasňování role, kterou by knihovna mohla -a měla - hrát ve vytahu k menšinám, nás velmi inspirují a pomáhají nám projekty a aktivity Multikulturního centra v Praze. V knihovním fondu máme řadu knih reprezentujících literaturu různých národnostních menšin a velký počet publikací o různých etnicích a kulturách. Tyto knížky jsme v uplynulých dvou letech spolu s mnoha dalšími informačními materiály zdarma získali v rámci projektu Rozmanitost do knihoven od MKC. S touto institucí spolupracujeme i na dalších projektech zaměřených proti rasismu a na poznávání a sbližování různých kultur. Již dvakrát jsme se prostřednictvím výtvarných a slohových prací našich dětských čtenářů účastnili soutěže s názvem Lidé čtěte.
Z akcí, které doposud MKC v naší knihovně realizovalo a realizuje, největší ohlas zaznamenává cyklus multikulturních dílen pro školní děti. Prozatím jsme uskutečnili dílny přibližující život a zvyky Vietnamců a Romů. Tyto dílny seznamují mladou generaci s kulturou a zvyky jiných národů a učí je být tolerantnější k menšinám. Výchovné působení a důsledek činnosti MKC je neocenitelný. Prostřednictvím jeho vzdělávacích prostředků,zaměřených na poznávání a sbližování lidí a kultur, se toleranci neučí pouze děti, ale i my knihovníci. A za to určitě patří Centru a jeho pracovníkům náš dík.

Romové v knihovně
Všichni knihovníci znají a ctí heslo deklarované Manifestem UNESCO o rovném přístupu všech lidí k informacím a informačním službám. Ve své každodenní knihovnické praxi se poctivě snaží tento princip naplňovat. Jsou to ale mnohdy právě sami romští uživatelé, kteří knihovníkům poněkud komplikují uplatňování této zásady. Běžně se v knihovnách setkáváme s romskými rodinami, které přihlásí jednoho svého člena a po dvou třech návštěvách, kdy si půjčí knížky za mnoho set korun, je již nikdy nevidíme. Knihy pak často nalezneme prodané v antikvariátě nebo je -špinavé a potrhané- komplikovaně získáváme zpět za asistence městských strážníků. Samozřejmě, není to pravidlo ani důvod přistupovat s předsudky k ostatním romským uživatelům nebo k příslušníkům jiných národnostních menšin. Naopak, je ro výzva pokusit se -alespoň trochu- výchovným působením změnit jejich přístup ke knihám a naučit je vážit si vědění, které je v nich obsaženo.
Zdroj: léto 2004, U nás Autor: Lenka Antošová

Zpět nahoru

My a ti druzí v knihovnách

V posledních letech se můžeme v českých veřejných knihovnách setkat s novou skupinou uživatelů, kterou tvoří příslušníci různých etnických skupin, národnostních menšin a cizinci. Tito uživatelé představují pro knihovny novou cílovou skupinu, která má specifické zájmy a potřeby, na něž je třeba s různou intenzitou a naléhavostí reagovat. Když jsme se zeptali několika cizinců dlouhodobě žijících v České republice, jaké služby v knihovně postrádají, odpověděla nám například Diane z Velké Británie:“V knihovně se velice těžko orientuji, všechny popisky jsou jen v češtině, kterou neovládám. Alespoň dvojjazyčné nápisy by nebyly naškodu. Nebýt mého manžela, Čecha, který mne doprovází, asi bych neměla šanci si něco vypůjčit.“ Fumiko z Japonska by zase „ráda v knihovně našla knihy v angličtině a zaměstnance, kteří se mnou budou v angličtině komunikovat...“(Viz. anketa Cizinci v knihovně, Lidové noviny, 22.1.2004, roč.17, č. 18, příloha Multikulturního centra Praha.) Skutečnost, že národnostní a etnická struktura návštěvníků veřejných knihoven je stále rozmanitější, ovlivňuje téměř všechny činnosti veřejné knihovny: akvizici a nákup literatury, nabídku služeb, informační činnost, kulturní aktivity, ale i třeba nábor nových pracovníků. Otázkou pak zůstává, jak se touto skutečností vyrovnat, jakým způsobem se jí veřejné knihovny mají či mohou přizpůsobit. Tyto otázky iniciovaly projekt Multikulturního centra Praha Rozmanitost do knihoven. Cílem projektu je poskytnout zdarma 500 českých veřejných knihoven knížky s multikulturní tematikou a připravovat ve spolupráci s knihovnami kulturní pořady o menšinách žijících v České republice.
Projekt Rozmanitost do knihoven se věnuje také vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků knihoven. První čtyři regionální školení nazvaná Interkulturní dialog v knihovnách proběhla na jaře letošního roku – nejvíce zájemců přijelo do Brna (přes 50 účastníků), kolem 30 knihovníků se sešlo na školení v Liberci a Hradci Králové a nejmenší účast jsme zaznamenali v Ústí nad Labem (14 účastníků). Pravděpodobně nejzajímavější z celého školení ( a to ve všech případech bez výjimky) vždy byly prezentace regionálních „multikulturních“ knihoven-nejen organizátoři, ale mnohdy i knihovny z jejich sousedství byly překvapeny, kolik různých multikulturních aktivit lzev rámci jedné knihovny zvládnout. Na jednotlivých školeních se představily: Městská knihovna Slavoj ze Dvora Králové nad Labem (vietnamské dílny pro děti), MěK Nový Bydžov (vzužití CD-ROMů při práci s romskými dětmi), Krajská vědecká knihovna v Liberci (Multikulturní vánoce), Knihovna Jiřího Mahena v Brně (Týden národnostních menšin), Krajská knihovna F.Bartoše ze Zlína (Naši nejbližší sousedé, hry o toleranci), Měk Varnsdorf (čtení Seifertovy poezie v jazycích menšin), Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem (nákup vietnamské literatury a překladatelská soutěž pro děti). Tyto prezentace obvykle vyvolaly lavinu vlastních zkušeností i od „přihlížejících“ knihovníků. Každá ze zúčastněných knihoven si ze školení odvezla příručku Interkulturní vzdělávání, která nabízí vhled do interkulturní problematiky a obsahuje řadu metodických listů pro práci s dětmi.
Na podzim roku 2004 plánuje MKC Praha zrealizovat školení Interkulturní dialog v knihovnáích i v dalších regionech ČR a ve spolupráci s Partners Czech připravujeme nová školení zaměřená na komunikaci s menšinami. 3. června 2004 se koná v Praze mezinárodní seminář My a ti druzí – Interkulturní dialog v knihovnách, který se zaměřuje na multikulturní koncepty v zahraničí a metody práce s dětmi. A žhavou novinkou je spuštění internetových stránek s mnoha informacemi nejen pro knihovníky www.rozmanitost.cz v červnu 2004. Při příštích aktivitách MKC Praha v knihovnách se s vámi těším na viděnou!
Zdroj: léto 2004, U nás Autor: Barbora Hořavová

Zpět nahoru

Multikultura jako příležitost, nikoli problém

„Že nevíte, co je multikulturalita? Byl váš dědeček Maďar? Pocházela Vaše spolužačka z Iráku? Zaznamenali jste, že olympiádu z českého jazyja vyhrál vietnamský chlapec? Je váš dlouholetý soused Rom? V tom případě víte velmi dobře, co je multikulturalita. Prostě jste to už zažili. O menšinách se hodně píše, diskutuje, někteří politici se tímto tématem rádi zviditelňují. Rozdíly mezi etniky se mnohdy zveličují, na některé aspekty jejich života je kladen přehnaný důraz, což ve svém důsledku znamená jen další vzájemné vzdalování minoritní a majoritní společnosti. Nejsme v situaci, kdy stačí pouze konstatovat faktickou a očividnou koexistenci různých kultur na našem území; v současném světě musíme nutně hledat také přijatelné způsoby jejich integrace. Otázka není proč, ale jak toho dosáhnout. Chápeme-li integraci jako proces vzájemného pochopení odlišných kultur, je zkrátka třeba pro toto pochopení něco udělat. V současnosti tolik obávanému rasismu a xenofobii může předejít vzdělávání, které naučí uvažovat o potencionálních konfliktních aspektech soužití z různých perspektiv. Od roku 1989 se ČR stává stále výrazněji cílovou a tranzitní zemí pro různé migrační vlny. Přibývá cizinců, kteří k nám přijíždějí s cílem dlouhodobého, nebo i trvalého pobytu. S jejich dětmi se začínáme běžně setkávat v lavicích českých škol. Jsme na taková setkání připraveni?

Multikulturní výchova dnes
Cílem multikulturní výchovy je vést k interakci a vstřícnosti mezi příslušníky odlišných kultur, umožnit poznávání jiných kultur a zajistit menšinovým žákům takové prostředí pro vzdělávání, které odpovídá jejich specifickým, jazykovým, kulturním a psychickým potřebám.

Neoddělovat, když chceme spojovat
Pomůžeme v naší škole deseti novým dětem, které právě přijely z Mongolska tím, že pro ně vytvoříme speciální třídu? Nikoliv, i když to myslíme dobře. Podle Puig i Morena, odborníka na multikulturní a interkulturní vzdělávání, je nezbytně nutné předejít separaci kulturně odlišných skupin. Tím bychom žáky ochudily o zkušenost s odlišností, která může být obohacující. Příslušníkům minority pomůže majorita zvýšit si sebevědomí, protože pro kohokoliv je obtížné identifikovat svou jinakost jako něco kladného, pokud se jim nedostává uznání od druhých. Nezbytným předpokladem úspěch je proto dobrovolný zájem odlišných kulturních skupin o vzájemný kontakt.

Úloha pro supermany?
Nároky na učitele v multikulturní třídě jsou obrovské: empatií, znalostmi, tvořivostí počínaje a vlastním pozitivním přístupem k jinakosti konče. Těmto nárokům by měka odpovídat profesní příprava vyučujících a jejich další vzdělávání. Na českých pedagogických fakultách se začíná objevovat předmět multikulturní výchova, nabídka se týká pouze studentů určitých oborů, jako je speciální pedagogika nebo občanská výchova. Zbytek má smůlu. Naštěstí úlohu českých vysokých škol supluje převážně neziskový sektor. Za všechny existující zmiňme alespoň projekt nadace Open Society Fund „Škola pro všechny“, jenž zahrnuje i výukový program pro učitele zaměřený na strategie a techniky práce v multikulturním prostředí, či vzdělávací kurzy pro učitele pořádané Multikulturním centrem Praha pod názvem „My a ti druzí“, „Cože? Já a rasista? a „Světová hudba v praxi“ .
Zdroj: duben 2004, AFS zpravodaj Autor: neuveden

Zpět nahoru

Multikulturní centrum připravilo publikaci o obrazu cizinců v českých médiích

Publikaci o obrazu cizinců a menšich v českých médiích vydalo Multikulturní centrum Praha. Téměř stostránkovou knížku „Nečitelní cizinci: Jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku“ rozeslalo již do 500 knihoven po celé republice. ČTK to řekla koordinátorka projektu Média a menšiny Barbora Hořavová z centra. Česká média představují podle ní čtenářům, divákům a posluchačům cizince a příslušníkz menšin většinou v zaběhaných stereotypech. Vietnamci jsou obvykle trhovci, Ukrajinci dělníci, Číňané vzbuzují dojem masy. Podle Hořavové není chyba jen na straně novinářů. Na vině je i nezisková organizace a samotní cizinci. Jejich spolky by se měly samy umět představit a nabídnout své kulturní a jiné akce. Neziskový sektor by jim v tom měl být nápomocen.
Zdroj: 5.11.2003, ČRo 7 Autor: neuveden

Zpět nahoru

Interkulturní dialog v knihovnách

V pátek 13. června 2003 se v Městské knihovně v Praze uskutečnil seminář Interkulturní dialog v knihovnách. Seminář připravilo Multikulturní centrum v Praze ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Národní knihovnou ČR. Multikulturní centrum Praha je nevládní nezisková organizace, jejímž cílem je vytvářet prostor pro komunikaci, poznání a výzkum rozmanitých evropských a neevropských kultur a identit, jejich křižovatek, vzájemného vlivu a proměn.
Přítomné přivítala Kateřina Březinová z Multikulturního centra a Zlata Houšková za SKIP. Celým seminářem provázel známý televizní moderátor Ondřej Giňa.
První příspěvek s názvem Služby veřejných knihoven v Holandsku se zaměřením na služby pro multikulturní populaci přednesla Lourina de Voogd z Asociace holandských veřejných knihoven. Holandsko je multikulturní země s 15,6 milionu obyvatel. Imigranti přicházejí od roku 1950 dodnes. Z bývalých kolonií, např. ze Surinamu přichází 3 600 imigrantů ročně a z Antil až 10 200. Mezi dalšími jsou lidé přicházející z Turecka ( 320 000), Maroka (275 000), ze středomořských zemí, z východní Evropy, Číny, Ruska a dalších. S mnohými imigranty přicházejí noví rodinní příslušníci, cca 40 000 osob ročně a uprchlíci 20 000. Pro všechny má Holandská asociace veřejných knihoven připraveny výpůjční fondy ve 45 jazycích. Jsou využívány především ve veřejných knihovnách, vězeních, uprchlických táborech apod. Pro registrováné uživatele v knihovnách jsou připraveny knihy a materiály v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, turečtině a arabštině. Pro cizince se připravují tématické seznamy pro volný čas, zdraví, knihy pro školy a každoročně Týden knihy. Dalšími aktivitami jsou propagace čtení, programi sociální integrace, výstavy, kulturně-literární pořady, vyprávění, literární worshopy, lekce informační gramotnosti, infocentra. Pro děti potom vícejazyčné čtení v němčině, holandštině, turečtině, berberštině, arabštině. V knihovnách běží i podpůrné programy jako např. Podpora čtení a interakce mezi rodiči a dětmi, Podpora jazykových znalostí dětí ve věku od 2 do 5 let. Programy jsou využívány v televizi, jeslích, školách a veřejných knihovnách.
Další příspěvek – Mezinárodní knihovna – implementace v podmínkách Městské knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem – přednesla Brigit Lotz. Hned na začátku se podělila o své poznatky z knihovny Queens Library v New Yorku. Strávila zde osmnáct měsíců na Mezinárodním knihovnickém stipendiu nadace Bertelsmann Stifung a BI International, které získala jako vedoucí oddělení decentralizovaných knihoven Městské knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem. City of New York se svými osmi miliony obyvatel sestává z pěti částí označovaných jako boroughs ( Bronx, Brooklyn, Manhattan, Queens a Staten Island), v nichž existují tři vzájemně zcela nezávislé systémy knihoven s mnoha pobočkami. Borough Queens má asi dva miliony obyvatel zastoupených více než 160 národnostmi, každý třetí obyvatel nepochází ze spojených států a zhruba v polovině domácností se nemluví anglicky. Hlavním cílem Queens Library je orientace na zákazníka v nejširším smyslu. Úkolem New American Program je upozornit nové přistěhovalce na existenci knihoven, přivést je tam a přiblížit jim jejich možnosti. Druhým krokem je rozvoj profesionálních knihovnických dovedností, tzn. knihovnické nabídky specifické pro danou cílovou skupinu. K nejúspěšnějším, resp. k nejrozšířenějším službám patří kurzy ESOL (English for speaker of other languages-angličtina pro cizince) pro dospělé nabízí 80 jazykových kurzů. Knihovna se tedy ročně stará o 3000 studentů pocházejících zhruba z 80 států a používajících 50 různých mateřských jazyků. Kromě výuky jazyků je cílem kurzů naučit posluchače využívat knihovny. V rámci služby Mail a book (zasílání knih) zasílají zdarma soukromým osobám žijícím v Queens, a to i osobám bez čtenářského průkazu, seznami s anotacemi obsahujícími vždy přes 120 titulů. Jsou v čínštině, francouzštině, řečtině, italštině, korejštině, ruštině a španělštině. Zájemce zaškrtne titul, o který má zájem, odešle seznam zpět a obdrží knihy spolu s adresním štítkem k bezplatnému vrácení poštou. Po informaci o stáži pohovořila Brigit Lotz o městské knihovně ve Frankfurtu nad Mohanem. Knihovna má více než 1,2 milionu návštěvníků ročně, město má 650 000 obyvatel. V knihovně městské části Gallus byla provedena implementace některých zkušeností nabytých v USA v rámci mezinárodního knihovnického stipendia nadace Bertelsman Stifung. Nejprve byla zkoumána vhodnost slibných částí newyorské nabídky pro aplikaci v knihovně. Do vytváření koncepce a aplikace byl intenzivně zapojen nejen tým knihovny, ale také lektorka cizích jazyků. Modelový projekt zahrnuje základní prvky: tiskovou konferenci s radními města, fond médií s tématikou výuky němčiny, samostudijní místa se čtyřmi magnetofony a přehrávači CD, orientační kurzy pořádané Úřadem pro multikulturní záležitost pro nové Frankfurťany tureckého původu, koncept seznámení se s knihovnou, školení multiplikátorů věnované vyučujícím orientačních kurzů, seznam odkazů „Turečtina ve Frankfurtu“. Tak vznikla omezená, ale ucelená nabídka, jejíž přijetí v cílové skupině dosvědčuje výrazný růst počtu návštěvníků knihovny.
Po těchto stěžejních referátech seminář pokračoval odpoledním programem. Zahájila ho Hana Kabeleová, pracovnice MKC Praha, sloganem Integrace znamená začlenění jednotlivce nebo skupiny do většinové společnosti bez ztráty vlastní identity. Významnou úlohu v procesu integrace budou mít knihovny. Bude sílit poptávka po titulech v původním jazyce imigrantů, s jejich narůstajícím počtem se bude rozšiřovat poptávka po učebnicích českého jazyka, dvojjazyčné literatuře a textech o zemích jejich původu. Nabídka knihoven se orientuje dvěma směry: na samotné cizince, kterým poskytuje materiály a texty v jejich původním jazyce, a na většinovu společnost, která nabízí materiály a texty o jiných kulturách. Pokud by však knihovny k cizincům přistupovaly jako k exotickým návštěvníkům, pro které je připravena řada materiálů, budou jejich návštěvy vzácné. Obecně platí, že významná je schopnost poskytnout zájemcům informace o nabídce knihovny v jiných jazycích, může přitom jít o manuály, např. comicsové, nabídku knih a materiálů v jiných jazycích, internetové stránky a plán knihovny v jiných jazycích. Nejpočetnější skupinou cizinců jsou u nás Slováci (61 000), Ukrajinci (oficiálně necelých 60 000), Vietnamci (27 000) a Poláci (16 000). Důležitý je i věk, 87% cizinců je ve věku 18-64 let a z toho 84% ve věku od 20 do 49 let. Významno skupinou, která stojí svým způsobem na půli cesty jsou Romové. V Čechách jsou etnicky jiní, ale hlásí se k české národnosti a v drtivé většině mají české občanství. Odborníci odhadují jejich počet mezi 250 až 300 000. Závěrem Hana Kabeleová řekla: „Doufejme, že se najde dostatek prostředků, odhodlaných knihovníků a nadšenců, kteří si budou vědomi moci a nezastupitelné role knihoven v procesu integrace a posilování vzájemného respektu mezi kulturami.“ Následovalo vystoupení Marie Mudrové Interkulturní dialog po chebsku, které vzbudilo velký ohlas přítomných. Ukázalo, že i městská knihovna s obětavými pracovníky je službou ve prospěch místní společnosti. Po vzniku chebské Ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se knihovna domluvila na spolupráci a začala koordinovat nákup literatury a vzájemnou propagaci akcí a přednášek. V Chebu žije poměrně silná vietnamská menšina a někteří vietnamští studenti studují právě na Ekonomickéfakultě. Aby knihovna přiblížila kulturu a zvyky této nejsilnější menšiny, uspořádala vernisáž knih, na kterou navázal neformální večer Nový rok ve Vietnamu s ukázkami slavnostního oblečení a bohatého novoročního pohoštění, kterého se zúčastnilo 65 návštěvníků. Pracovníci knihovny vstoupili do Česko-vietnamské společnosti a od té doby dostávají jejich zpravodaj. Pak již následovaly večery věnované dalším národnostním menšinám: čínské Tajemná krása čínských zahrad, mongolské Dny kalmické kultury, Dny japonské kultury v Chebu (přestože tu zatím Japonci nežijí) a dále africké, indické a hinduistické svatební obřady. Velký úspěch měl pořad o Koreji a výstava o Thajsku nazvaná O zemi bílého slona s přednáškou Thajský úsměv. Zajímavé a inspirativní vystoupení knihovnice ukončila slovy: „O knihovnách se říká, že jsou bránou do světa informací a poznání. Městská knihovna v Chebu se snaží, aby její brána byla a zůstala doširoka otevřená.“ Poslední příspěvek Evy Davidové nesl název Romská kultura a literatura, možnosti prezentace romské kultury v knihovnách, představení Muzea romské kultury. Ve stručnosti nastínila problematiku soužití Čechů a Romů. Představila časopisy odborné i pro volný čas a doporučila literaturu romsky píšících autorů. Protože pracuje v knihovně Muzea romské kultury, seznámila nás i s touto nestátní neziskovou organizací, která je jedinečným a svébytným neziskovým romistickým centrem ve střední Evropě. Jedinečnost v Evropě si získala svým unikátním souborem knih a periodik. Knihovní fond mimo jiné obsahuje unikáty, např. první romskou učebnici Romani čib čili jazyk cikánský od Josefa Ješiny z roku 1882. Muzeum se nachází v Brně a jeho e-mail je knihovny.mrk@posta.cz Podle mého názoru byl seminář dobře připravený, byl o něj zájem ze strany nejen těch, kteří již s národnostními menšinami pracují, ale i těch, kteří se na to teprve připravují. Poskytl spoustu informací, námětů a podnětů, takže věřím, že se každý inspiroval.
Zdroj: červen 2003, Čtenář Autor: Ladislava Cukrová

Zpět nahoru

Kontakty | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | Vytisknout stránku

• Úvodní stránka
• O nás
  • Poslání a cíle
  • Kdo jsme
  • Výroční zprávy
  • Sponzoři
  • Partneři
  • Napsali o nás
  • Evropská kulturní nadace
• Co je multikulturní?
• Aktivity
• Kalendář akcí
• Knihovna
• Zapojte se
• Tiskové informace
• Aktuality

Created by Symbio